Zatím ten duplexer je tak, jak přišel z Honk Kongu, takže potlačení kolem 60-65 dB a propustné pásmo 0,6-0,8 dB. Ladit bych to měl asi někdy v tomto týdnu, podle toho na kdy se podaří domluvit přístup ke spektráku. Takže jak budu vědět víc, tak napíšu.

Naproti tomu, na OK0BHD je duplexer z Pardubic a u něho mě vychází útlum v propustném pásmu kolem 2,5 dB. Nemám na to doma vybavení, takže je to velmi zhruba jen měřením výkonu pomocí PSV metru, ale taky to nevypadá moc dobře. Potlačení nevím, ale to proměřím zároveň s tím H-K.

Teplotní závislosti jsem vůbec nezkoumal, ale pokud je to takhle, tak potom začínám chápat, proč to ladili tak na široko.

Pánové bacha na to... Měření na spektráči a reálné měření se mohou velmi výrazně lišit. Výsledek je totiž velmi závislý na vstupní a výstupní impedanci. Spektráč má 50 ohm, nakroutí se to na průchozí útlum třeba 0,9 dB, pak se to odnese na kopec, změří se výkon rádia, vloží se duplexer a rázem je tam 2,5 dB..... člověk pak přemejšlí, jestli s tím někde cestou nekřápnul... Je to tím, že žádná anténa a žádný TRX nikdy neměl a nikdy nebude mít 50 ohm. Výstupní a výstupní vazby v duplexeru jsou tudíž rozladěné a zvedá se průchozí útlum. Osvědčil se mi následující postup.

1. Anténa musí být opravdu vymazlená.... tam s tím nic moc nevymyslí... je-li krátký koax, pomůže někdy zkusit zkrátit koax o lambda/4 aby se o kousek otočila fáze. Obecně by to ale mělo být okolo 1:1.5, do jaké míry ujetí impedance antény může ovlivnit průchozí útlum závisí na konstrukci duplexeru a na Q dutin.

- je li znatelný rozdíl mezi průchozím útlumem ze spektráče a tím co naměříme

2a. opět zkusit o lambda/4 prodlužovat kabel mezi duplexerem a rádiem
2b. vřadit mezi TX a duplexer cirkulátor
2c. opatrně zakroutit poslední dutinou, zejména pak vazbou (tou co je nejblíž k TX) a nastavit co největší výstupní výkon. Samozřejmě je nutné aby nějaká stanice generovala do převaděče dostatečně slabý signál, aby se ověřilo, že se nezačíná ovlivňovat citlivost.

Co se týče teplotní stability, tak tam hodně záleží konstrukci a na materiálu ze kterého je vyroben. Slušně vychovaný výrobce používá invar (případně slitinu jemu podobnou), viděl jsem i bimetalové kompenzační pásky (tohle se týká především těm s vysokým Q). Otázkou je, jak se s tím vypořádali soudruzi z Číny... 🙂

Milane mam tu jeden duplexer HUBER+SUHNER TYP 2900.17.0002 ( TETRA ) a ten je narozdíl od většiny ostatních co mám k dispozici řešen jako propusti. Většinou je duplexer řešen jako ostré zádrže na nežádoucím kmitočtu ( odlaďovače) s tím, že žádoucí kmitočet projde. Tenhle je naopak .Je to 6+6 dutin ( perfektí tuhá mechanika viz ) a ladí se na maximum průchozího signálu. Krom toho, že se to jednoduše ladí a má to vynikající parametry ( 0,6- 0,7/85-90 dB vic nevidím na spektráku ) tak je to ideální kvůli zahlcení a rušení mimo užitečné pásmo. Prochází jen a jen ten kmitočet, na který je to laděno - narozdíl od "zádržového" typu, kde má duplexer mimo pracovní kmitočty nedefinované parametry. Také nevzniká onen efekt, že při nepřispůsobení odjede průchozí útlum. Samozřejmě vlivem rozdílné impedance se zhorší přenos mezi porty, ale jen v rámci nepřispůsobení oněch portů mezi sebou. A poslední věc, TX a RX větev se vůbec vzájemně neovlivňuje, jako u duplexeru se zádrží, kde třeba při měření je rozdíl v nepropustném směru ( stopband ) i 10 dB pokud na nepoužitý port zapojím/ nezapojím 50 Ohmů.
A poslední věc, ANT výstupy z těchto duplexerů se dají v pohodě slučovat ( jiné kmitočty samozřejmě odladěné v rámci druhého duplexeru) jen prostým paralelním spojením. Zkoušel jsem, že pro přimíchání APRS 145,8 mi stačí dutina na 145,8 a rovnou s tím paralelně k ANT výstupu tohoto duplexeru.

No, nesouhlasil bych s větou "ANT výstupy z těchto duplexerů se dají v pohodě slučovat ( jiné kmitočty samozřejmě odladěné v rámci druhého duplexeru)" myslel-li jsi tím třeba dva převaděče v jednom pásmu do jedné antény. Vysílače na sebe totiž přes propustné větve duplexerů uvidí, což by v lepším případě mělo velmi neblahý vliv na vznik IM produktů. Ale i to má řešení.... ( https://www.hamradio.cz/prevadece/ok0bna/index.php ) Pakliže chceš do jedné antény sloučit 2m a 70cm, pak mi příjde jednodušší použít třeba toto: http://www.observations.biz/OBS_Elsewhere/HB9ABX_diplexer%202m%20-%2070cm.htm Mám takto sloučené OK0N a OK0BNA do jedné X50.

p.s. jinak na ten 2m je to krásná dutina, to jsi dělal Ty?

Milane, ty vysílače na sebe "neuvidí", protože pokud budou na různých kmitočtech, tak jsou odděleny tou selektivní propustí TX větve duplexeru. Zdůrazňuji, že se jedná o duplexer ( ten výšepopsaný shunner) který je řešen jako filtr-propust. Samozřejmě musí být od sebe ty kmitočty vhodně vzdálené - dále než je šířka propustnosti té TX větve. Úplně stejně byly např slučovány jednotlivé vysílače v základnovkách NMT systému - každý TX byl před sloučením do ant. oddělen selektivní propustí (dutinou), která právě zajistí, že na sebe jednotlivé TX nevidí a nemůže to dělat další "bordel".
V případě 25 kHz ostupu obou TX ( BN/BNH ) to samozřejmě nepůjde, tak selektivní propusti nejde udělat - tam už je to jen pro "krysy" 🙁
Jinak ten diplexer 2m/70cm je zas 1 - 1,5 db útlumu - alespoň mě se to líp nepovedlo udělat . V mém případě 70 cm větev nemusím trhat vůbec, a do 2 m větve dám jen tu dutinu, která má okolo 1 dB útlum - to tolik nebolí, neboť to bude pro APRS. Ta dělaná dutina je vlastní výroby ( okapová roura + instalatérská CUtrubka ) a je připravená na Koráb pro APRS ( až Pája 1PJV dodělá další železo ), pte je tam na 160MHz služba , která zahlcovala TX. Ovšem je to takovej sypák, je to třeba ladit na místě. Stačí to toho bouchnout a je to jinde, žádná tuhost, mechanicky to je bída.