Pánové, nemáte někdo zkušenosti s detekcí blesků? Pohrávám si s myšlenkou doplnit meteostnici o čidlo, které by bylo schopno monitorovat četnost intenzitu a v optimálním případě i směr blesků.
Jako druhý bod bych bylo jistě velmi užitečné (ale to by bylo na 1COM 🙂 ) mít na APRS informaci o bouřkové aktivitě. Dejme tomu, že se nastaví nějaký treshold třeba 50 uderů za min v okruhu 20km a jako objekt na mapě pak přesunovat bouřková jádra (nějak pograbovat CHMI.cz) Bylo by to milé nejen pro HAMy doma aby věděli že se blíží bouřka, ale i v autě, že se k nějaké blížíš a jak je daleko...
Ahoj Milane,
svého času sem se o to zajímal. Podívej se sem : http://www.boltek.com/stormtracker.html .
A sem : http://www.bourky.com/forum/viewtopic.php?f=6&p=8614&sid=64fdce287d28008a3fc7d44759cc612f .
a sem : http://members.home.nl/fkooiman/lightning/ .
a sem : http://members.inode.at/576265/lr.htm a vůbec - do kamaráda Googla zadej " Lightning radar " a uvidíš sám 😀
EDIT : taková základní stránka : http://www.blitzortung.org/
Dobrou noc ................ :ugeek:
Dík za info, velmi zajímavé. ... o tom bolteku jsem již slyšel, ale 600USD je celkem dost. Díval jsem se po nějakém řešení které by se dalo ubastlit ale na nic co by se byť jen vzdáleně blížilo bolteku jsem neobjevil. Láká mne právě možnost využití synergie nějakého detekčního systému a APRS. Pakliže by se dokázalo vyvinout nějaké jednoduché a levné čidlo na principu ot2 nebo FOXDIGI + nějaký jednočip a osadilo by se to na větší počet lokalit, dalo by se pomocí triangulační metody zajistit i s relativně malými náklady velmi vysoká přesnost. Pro ni je potřeba:
1. časová synchronizace - pomocí GPS (u stanic s inetem NTP) aby bylo možné z více stanic spárovat jednotlivé údery
2. znalost souřadnic sond - v tomto bodě není problém, APRS je na to dělané už z principu a není to problém i u mobilních stanic
3. Sonda může být extrémně jednoduchá, stačí patřičný (pravděpodobně logaritmický) AD převodník intenzity úderu
4. Vyhodnocovací pracoviště kde by se sbírala data o úderech z jednotlivých stanic a po vyhodnocení zpět posílala do APRS.
Princip si představuji přibližně následovný:
Jakmile by některé detekční stanoviště zaregistrovalo úder převyšující nastavený práh, poslalo by APRS rámec obsahující čas, vlastní souřadnice a hodnotu napětí na AD převodníku. Na tento rámec by dorazil do vyhodnocovacího pracoviště a to by hodnoty uložilo. Jakmile by tento rámec zachytila jiná detekční stanice, okamžitě by k danému času vytvořila rámec obsahující hodnotu napětí svého AD převodníku (i kdyby byla hodnota pod prahem vlastní iniciace) a samozřejmě přidá své souřadnice. Takto se sejdou ve vyhodnocovacím pracovišti k danému úderu třeba 6 měření a triangulační metodou lze určit místo zásahu i odhadovanou intenzitu. Přesnost by se pak odvíjela jen od počtu detektorů.
(jojo... už mlčím.... vím že jsem magor...) 😆
Ahoj Milane ,už jsem se zkoušel doptávat po těchto čidlech bouřkových výbojů ,ale vypadá to ,že budou neuvěřitelně drahé .Pokud by se jednalo o použití dat od ČHMÚ...mohl bych se pokusit pomoci .MeteoRádio bude mít po spuštění WX Javorového Vrchu v Beskydech pro ČHMÚ ..možnost legálně používat i jejich data ...
Pak ještě mám jeden návrh a dotaz zároveň a to co se týče čidla pro solární radiaci ,které chceme rozjet spolu s WX na Kohútce v Javorníkách na Valašsku,kde jsou ideální emise a vzdálenost od městských aglomerací pro snímání těchto veličin sluneční aktivity ...může se to hodit k předpovědím pro šíření rádiových vln? Pokud ano budu se snažit tuto WX rozjet ještě tento rok 🙂
Jinak pokud má te někdo zájem zpracovávat data s WX v Beskydech ,jakoukoliv pomoc hrozně uvítáme .73 Dan OK2ii
Ahoj Milane ,už jsem se zkoušel doptávat po těchto čidlech bouřkových výbojů ,ale vypadá to ,že budou neuvěřitelně drahé .Pokud by se jednalo o použití dat od ČHMÚ...mohl bych se pokusit pomoci .MeteoRádio bude mít po spuštění WX Javorového Vrchu v Beskydech pro ČHMÚ ..možnost legálně používat i jejich data ...
Pak ještě mám jeden návrh a dotaz zároveň a to co se týče čidla pro solární radiaci ,které chceme rozjet spolu s WX na Kohútce v Javorníkách na Valašsku,kde jsou ideální emise a vzdálenost od městských aglomerací pro snímání těchto veličin sluneční aktivity ...může se to hodit k předpovědím pro šíření rádiových vln? Pokud ano budu se snažit tuto WX rozjet ještě tento rok 🙂
Jinak pokud má te někdo zájem zpracovávat data s WX v Beskydech ,jakoukoliv pomoc hrozně uvítáme .73 Dan OK2ii
Co se týče CHMI, jsou velmi ochotní, na úvodní stránce www.hamradio.cz jsou také mapy blesků a srážek a dovolili mi tam mapy dát. Ty čidla bouřkových výbojů jsou tak drahé proto (např. boltek), že neměří jen intenzitu výboje, ale hlavně směr a polaritu. Jedna stanice je tak schopná zakreslovat výboje do mapy. Pakliže existuje stanic víc a co hlavně je k dipozici více stanic se synchronními hodinami (v našem případě APRS) stačí pro tiangulační metodu velmi triviální čidlo, v čemž vidím šanci pro APRS.
Co se týče měření solární radiace, mám obavu, že tato hodnota nemá žádnou souvislost s šířením radiových vln. Respektive má, ale v přeneseném slova smyslu. Musela by se měřit na oběžné dráze jako hodnota slunečního větru, která má přímou souvislost na geomagnetické poruchy, které pak mají vliv na podmínky šíření. Solární radiace měřená na zemi odráží hodnotu "znečištění" vrstev atmosféry (i když odhlédneme od prostého měření poměru slunečního svitu versus oblačnost), z tohoto kolísání (které je o několik řádů větší) nelze určit hodnoty solárního větru, tudíž nelze vysledovat žádnou korelaci s podmínkami šíření. (jestli se mýlím, tak mne prosím opravte)