Zdravíčko vespolek.
Docela mile mně překvapilo, že tu v Česku existuje fórum věnující se detekci blesků 🙂 V téhle problematice se vrtám už nějaký ten rok bo se bouřkami zabývám od malička a už devět let dost vážně. Pokoušel jsem se o konstrukci vlastních systémů na detekci ale ve velkých městech je problém s rušením, teď používám Bolteka se softem L2K a s rušením problémy nejsou.
PS: TOA není název té amatérské sítě detektorů, ale zkratka pro metodu lokalizace blesků "TOA=time of arrival". Detektory musí být synchronizovány přes GPS s přesností alespoň na stovky nanosekund, z rozdílu času příchodu signálu k jednotlivým detektorům se pak vypočte poloha výboje blesku obvykle s přesností do 1km.
Jasně... TOA = Time Of Arrival... Jako o TOA o tom tady mluvíme zejména proto že na homepage http://www.blitzortung.org donedávna byly dva rozdílné systémy, TOA a DF, tak aby nedocházelo k nedorozuměním o čem je řeč. 😉
Boltek je docela hezká krabička (škoda, že tak drahá), pro standalone použití asi jediné rozumné řešení typu "kup a funguj". TOA standalone použít nelze. To že u něj není tak velký problém s rušením je dáno zejména tím, že pracuje v kmitočtovém pásmu 100-700kHz. Negativum je, že má díky tomu výrazně menší dosah (energetická hustota výboje výrazně klesá se vzrůstajícím kmitočtem)a výrazně více záleží na umístění. (jakmile bude mít zastíněný nějaký směr (třeba kopcem) bude tam dost hluchý, oproti systémům na 3-30 kHz, kde magnetická složka em-mag pole projde všude. TOA (pracovní název, myšleno systém Egona http://www.blitzortung.org ) bez problémů detekuje výboje do 4000km.
a Pakliže bereme výhody a nevýhody "síťového" zapojení detektorů tam je podle mne největší kámen úrazu. Když TOA nainstaluješ, nebo zapojíš blbě, detektor se holt ne výsledcích nebude podílet, ale nemůže zkreslit výsledná data. Blbě nainstalovaný boltek či detektor DF bude do výsledků zanášet chyby. (což bylo krásně vidět když se daly porovnat výsledky DF a TOA)
Prosím pěkně, nerad bych, abys to pochopil tak, že chci Bolteka nějak hanět... na určité účely, jeli dobře nainstalován nemá konkurenci, jen jsem chtěl sepsat pár poznatků ke kterým jsem zatím dospěl.
Jasně... TOA = Time Of Arrival... Jako o TOA o tom tady mluvíme zejména proto že na homepage http://www.blitzortung.org donedávna byly dva rozdílné systémy, TOA a DF, tak aby nedocházelo k nedorozuměním o čem je řeč. 😉
Jo jasný chápu... No ono to DF je obecně míň přesný hlavně u IC(intracloud) výbojů, kvůli jejich převážně horizontálnímu průběhu tam dochází k nepřesnosti až 10° ve směru a hlavně přímo mezi dvěma přijímačema sítě je ta přesnost fakt mizerná.
Boltek je docela hezká krabička (škoda, že tak drahá), pro standalone použití asi jediné rozumné řešení typu "kup a funguj". TOA standalone použít nelze. To že u něj není tak velký problém s rušením je dáno zejména tím, že pracuje v kmitočtovém pásmu 100-700kHz. Negativum je, že má díky tomu výrazně menší dosah (energetická hustota výboje výrazně klesá se vzrůstajícím kmitočtem)a výrazně více záleží na umístění. (jakmile bude mít zastíněný nějaký směr (třeba kopcem) bude tam dost hluchý, oproti systémům na 3-30 kHz, kde magnetická složka em-mag pole projde všude. TOA (pracovní název, myšleno systém Egona http://www.blitzortung.org ) bez problémů detekuje výboje do 4000km.
Tak já mám tu PCI verzi bo tam je možnost určení druhu a polarity výboje a já sesnažím zjistit něco o výskytu a chování CID blesků, které Boltek taky umí detekovat. Pro toho kdo by nevěděl, jde o malé a nesmírně energetické výboje, které vyzáří víc energie než nejsilnější blesky do země a to většinou na frekvencích desítek až stovek MHz a přitom téměř vůbec nevyzařují viditelné světlo. Tyhle mršky jak se ukazuje možná stojí i za obrovskými sprškami gamma záření z vrcholků aktivních bouřek a možná vedou i k iniciaci nadoblačných blesků.
Dosah 4000km opravdu nepotřebuju, jde mi předně o detekci bouřek v ČR a blízkém okolí bo data ze síťě CELDN často vypadnou ked jsou nad českem elektricky velmi aktivní bouřky.
a Pakliže bereme výhody a nevýhody "síťového" zapojení detektorů tam je podle mne největší kámen úrazu. Když TOA nainstaluješ, nebo zapojíš blbě, detektor se holt ne výsledcích nebude podílet, ale nemůže zkreslit výsledná data. Blbě nainstalovaný boltek či detektor DF bude do výsledků zanášet chyby. (což bylo krásně vidět když se daly porovnat výsledky DF a TOA)
Prosím pěkně, nerad bych, abys to pochopil tak, že chci Bolteka nějak hanět... na určité účely, jeli dobře nainstalován nemá konkurenci, jen jsem chtěl sepsat pár poznatků ke kterým jsem zatím dospěl.
V pohodě, sám si uvědomuju, že ani Boltek není dokonalej a to není žádněj systém ostatně. Když pracuju s nějakým zařízením a chcu z něho dostat co se dá tak musím počítat i s jeho omezeníma, slabostma a tak. Popravdě ale to co dokáže Boltek, na to, že jde o detekci z jednoho bodu, to klobouk dolu teda. 😉
Jinak i Boltek umí nejen DF ale i TOA detekci ale ta GPS jednotka k tomu je teda dost drahá, docela su zvědavej ale na novej boltek LD-350, kterej bude mobilní a přitom bude umět jak TOA tak určení druhu a polarity blesky.
Z Kolína zdraví, David Rýva
Slíbený odkaz na blesk do Žižkovského vysílače během přechodu squall line v neděli večer: SQL http://bourky.com/forum/viewtopic.php?f=37&t=608&start=25#p16172
Jenom poznamenám, že tam během přechodu fronty uhodilo 3x, alepson to ukazovala sít celdn. Blitzortung taky fungovala (zdroj dat pro APRS), ovšem s detekcí tak 10-20%.
Dík za odkaz. Díval jsem se do statistik a bylo to zejména proto, že ty výboje byly energeticky dost slabé a detektory v České Třebové a Rakovníku jsou mimo provoz. Ten můj neměl dost "parťáků" na úspěšné vyhodnocení takto slabých blesků.
